V roce 2000 bylo rozhodnuto o prodloužení životnosti většího množství nejstarších tramvají typu Tatra T3. Hlavním důvodem k tomuto kroku byl nedostatek finančních prostředků na nákup nových vozidel při potřebě zachování jejich počtu s výhledem plánovaného rozšiřování kolejové sítě. Přelom století je také poznamenán útlumem výroby tramvají v kdysi monopolním podniku ČKD Praha, jež v letech 1995 až 1997 dodal  Dopravnímu podniku hlavního města Prahy 150 tramvají typu T6A5 a poté sérii čtyřech nízkopodlažních tramvají typu RT6N1. Jednalo se o poslední dodávku nových tramvají Dopravnímu podniku z této společnosti, jejíž vybrané aktivity odkoupila v roce 2001 společnost Siemens AG. Na konci devadesátých let bylo patrné, že nákup dalších nových vozidel, u kterých dopravce požadoval nízkopodlažní provedení, bude možné realizovat až po výběru nového výrobce. Ten musel vyprojektovat a vyrobit vozidlo na základě náročných požadavků Dopravního podniku hlavního města Prahy, což znamenalo další poměrně velkou časovou prodlevu od výběru dodavatele, přes návrh nového vozidla až po zahájení sériové výroby. Tento fakt také přispěl k rozhodnutí zahájit na počátku 21. století, tedy cca čtyřicet let poté, co Dopravní podnik obdržel první tramvaj typu T3 ev.č. 6101, ve větším měřítku modernizaci dnes již zastaralých vozidel. O několik let později dokonce obnovil "výrobu" těchto tramvají ve vlastních dílnách využitím nové karoserie typu VARCB3. Zde můžeme pro zajímavost provést malé srovnání s autobusy. V roce 1959, pouze rok před dodávkou první tramvaje typu T3 obdržel Dopravní podnik první sérii autobusů typu Škoda 706 RTO. Stěží si dnes někdo dokáže představit, že by se tato vozidla dožila dnešních dnů a ještě byla stále vyráběna v rámci modernizace jako nová, byť s moderním motorem a digitálním informačním systémem.
Modernizace tramvajových vozů dopravce prováděl již od šedesátých let minulého století. V roce 1966 se například  jednalo o rekonstrukci tramvají typu T1 ev.č. 5009, 5012-5025 na typ T3 výměnou vozové skříně (přečíslovány na ev.č. 6009, 6012-6025) a v roce 1972 o stejnou rekonstrukci vozu ev.č. 5092 (přečíslován na ev.č. 6092).
V rámci větších oprav vozů typu T3, jejichž účelem bylo především prodloužení životnosti vozové skříně, se měnil také jejich vzhled. Postupně například došlo  k výměně malých větracích okének, koženkových sedaček, zadních a směrových svítilen, odstranění ozdobných hliníkových lišt, dosazení hrazdy zpětného zrcátka a výměně dvojdílných zelených panoramatických oken, které na počátku devadesátých let minulého století byly již pouze na vozech ev.č. 6300, 6318, 6319, 6322 a 6326. Vzhledem k zavedení přejezdů denních na noční linky v roce 1985, postupně došlo u vybraných vozů k úpravě rámečků čelní orientace - transparent je možné vkládat také zevnitř vozu (jako je tomu u tramvají typu  T3SUCS).
V roce 1971 zařadil Dopravní podnik do provozu první vůz typu T3M ev.č. 8003 (ex ev.č. 6000, od roku 1992 ev.č. 8071/II), který byl vybaven polovodičovou výzbrojí TV1. Jelikož se nová výzbroj osvědčila a přes náročnější údržbu přinesla v této době požadované výrazné úspory elektrické energie, došlo v roce 1976 ke zkušebnímu osazení této výzbroje do sériově vyrobených tramvají typu T3 ev.č. 6795 a 6798 (přečíslovány na ev.č. 8005 a 8006). V roce 1978 až 1981 osadil dopravce tyristorovou výzbrojí dalších 100 tramvají typu T3 ev.č. 8007-8106. Série vozidel ev.č. 8007-8021 byla na tato ev.č. přeznačena až v březnu roku 1979. Důvodem k přečíslování bylo jasné odlišení vozidel s tyristorovou výzbrojí, protože tato vozidla nešla spřahovat s klasickými vozy typu T3. Další série přestaveb zařadil dopravce do provozu již s novými evidenčními čísly.
Poměrně běžné bylo nahrazování poškozených nebo modernizovaných vozů získajících nová evidenční čísla. Nově dodané vozy po nich obdržely  stejná evidenční čísla, tak aby úplnost číselných řad byla zachována.
Například v roce 1976 došlo k opětovnému obsazení výše zmíněných ev.č. 6795 a 6798. V tomto roce obdržel Dopravní podnik nové tramvaje typu T3, kterým přidělil ev.č. 6923-6992. Dalších pět dodaných vozů využil jako náhradu zrušených a modernizovaných tramvají (ev.č. 6163/II, 6457/II, 6736/II, 6795/II a 6798/II).
Po změně ekonomicko-politických poměrů v Československu, kdy došlo k omezení toků plynoucích do veřejné dopravy, hledal Dopravní podnik hlavního města Prahy způsob k obnově vozového parku a k úsporám elektrické energie také cestou rekonstrukcí stávajících tramvají a jejich výzbroje. Již v roce 1991 provedl ve spolupráci s ČKD modernizaci tramvajového vozu typu T3 ev.č. 6551. Vůz byl osazen výzbrojí TV8 a přečíslován na ev.č. 8201. 
V roce 1994 představil Dopravní podnik hlavního města Prahy další modernizovanou tramvaj typu T3SUCS ev.č. 7007 (přeznačenou na typ T3G  a na ev.č. 8200), která kromě nové výzbroje TV8 obdržela také elektronický informační systém, polopantograf, nové sedačky pro cestující a také jiný typ nátěru.
V průběhu roku 1994 dopravce zahájil rekonstrukci dalšího tramvajového vozu ev.č. 6329. Tato rekonstrukce byla odlišná především výraznou změnou designu vozu, ale i dalšími prvky, které se staly v Praze standardem až po dodávce nových tramvají typu T6. Jednalo se především o ovládání vozidla ručním řadičem, výklopné dveře a poptávkové ovládání, které bylo instalováno již dříve na několika tramvajích typu T3SUCS. Vozidlo bylo po rekonstrukci přeznačeno na typ T3Re a obdrželo ev.č. 8205. V roce 2006 byl tento vůz vyřazen a administrativně využit pro novostavbu T3R.PV ev.č. 8178.
V letech 1996 a 1997 prošlo modernizací dvanáct tramvajových vozů typu T3M na typ T3M2. Modernizace spočívala především ve výměně zkorodovaných skříní za nové, vyrobené v ČKD Praha jako náhradní díl. Jednalo se o skříně "T3SUCS", do kterých je zastavěna původní tyristorová výzbroj TV1. Tramvaje jsou také vybaveny poptávkovým ovládáním dveří.
V roce 1998 byla v ČKD Praha dokončena novostavba tramvajového vozu označeného typem T6A5.3. Jednalo se o obdobný typ modernizace jako u vozů T3M2 s tím rozdílem, že stará vozová skříň typu T3 byla nahrazena novou skříní typu T6. Z tramvaje typu T3 byly využity repasované podvozky. Tento tramvajový vůz ev.č. 8600 obdržel zcela novou tranzistorovou výzbroj TV14, která umožňuje rekuperaci elektrické energie.
V roce 2000 bylo již zřejmé, že ČKD Dopravní systémy nebudou nadále schopny podílet se jakoukoliv formou na dalších rekonstrukcích a ani na projekci a výrobě nové tramvaje. S ohledem na stále omezené finanční prostředky bylo rozhodnuto o provádění většího množství sériových modernizací tramvají typu T3 a později i typu T3M.
Jelikož se jednalo o finančně náročnou investici s perspektivou životnosti tramvají po modernizaci 15 let a více, předcházela konečnému rozhodnutí řada složitých jednání o plánovaném počtu rekonstrukcí tramvají. Ještě před zahájením sériových modernizací byla do tramvajového vozu typu T3 ev.č. 6554 namontována bezkontaktní tranzistorová výzbroj ALSTOM Progress, která nahradila pro modernizace uvažovanou výzbroj ČKD. V roce 2002 obdržel tento vůz opět novou výzbroj TV Europulse od společnosti Cegelec. Společně s touto výzbrojí obdržel nové podvozky s asynchronními motory. Na přelomu let 2005 a 2006 prošel rekonstrukcí na typ T3R.P a získal nové evidenční číslo 8300.
Zakázka na modernizaci tramvají typu T3 byla zadána společnosti Pars Šumperk a spočívala především v generální opravě skříně, dosazení nové trakční výzbroje ALSTOM Progress s IGBT statickým měničem, která díky bezkontaktní regulaci a rekuperaci dosahuje úspor elektrické energie minimálně o 30%. Nově byly do interiéru dosazeny polstrované sedačky společnosti Bahoza, které jsou upevněny na boku vozidla, což usnadňuje čištění interiéru. Tramvaje byly vybaveny digitálním orientačním systémem. Repasované podvozky pro tato vozidla dodával Dopravní podnik, který začal od roku 2001 provádět modernizace v nově zrekonstruované opravárenské základně v Hostivaři. V letech 2000 až 2002 bylo ve společnosti Pars Šumperk takto modernizováno celkem 35 vozů typu T3R.P evidenčních čísel 8211 - 8245. Od roku 2003 provádí modernizace tramvají typu T3 pouze Dopravní podnik hlavního města Prahy. Řada evidenčních čísel těchto v Praze rekonstruovaných vozů začíná číslem 8301.
Jelikož některé starší vozové skříně jsou ve špatném technickém stavu a jejich rekonstrukce by byla  velice náročná (v některých případech dokonce nemožná) jsou od roku 2003 pro modernizaci využívány i nové vozové skříně označované typem VARCB3. Tyto skříně vyrábí Krnovské opravny a strojírny ve spolupráci se společností ČKD PRAGOIMPEX. Rozsah modernizace zůstává obdobný jako u tramvají typu T3R.P. Přestože dopravce označuje tento typ opravy také jako modernizaci, jedná se fakticky o stavbu nové tramvaje označené typem T3R.PV s využitím některých původních dílů - především repasovaných podvozků. Tramvaje původních evidenčních čísel, na jejichž technický průkaz jsou tato vozidla provozována, jsou po vytěžení použitelných náhradních dílů likvidována šrotací. Předpokládaná životnost těchto tramvají je odhadována minimálně na 20 let.
V roce 2003 byl do provozu zařazen zrekonstruovaný vůz typu T3M ev.č. 8029/II, který nahradil původní vůz téhož evidenčního čísla vážně poškozený při dopravní nehodě dne 26. února 2001. Pro rekonstrukci vozu byla v Pars Šumperk použita skříň vyřazeného vozu ev.č. 117 z Dopravního podniku města Olomouce.
Modernizacemi tramvají typu T3 se podařilo udržet počet provozuschopných vozidel na úrovni potřebné pro pravidelné vypravení, zvýšit komfort pro cestující i obsluhu a uspořit díky nové trakční výzbroji velké množství elektrické energie.
Od roku 2003 jsou také prováděny modernizace článkových tramvají typu KT8D5. Tato poměrně nová vozidla pořídil Dopravní podnik hlavního města Prahy v letech 1985 až 1990. Jelikož se jedná o jediný typ obousměrné tramvaje, zachovávají si tyto vozy i do budoucna svoji perspektivu. Kromě běžného provozu nacházejí nezastupitelné využití při výlukách tratí, kdy lze tato vozidla na povrchových výhybkách ukončit prakticky kdekoliv. Další výhodou těchto tramvají je i možnost rekonstrukce na částečně nízkopodlažní vozidlo, při které je původní středních článek nahrazen novým se sníženou podlahou. Původní výzbroj typu TV3 je nahrazena novou výzbrojí typu TV Progress od společnosti Cegelec. Vozidlo po rekonstrukci nese označení typu KT8D5.RN2P.
V roce 2005 byla také dokončena rekonstrukce tramvaje typu RT6N1. Došlo k výměně původní výzbroje za novou stejnosměrnou trakční typu TV Progress od společnosti Cegelec s novými statickými měniči a k přesunutí sběrače ze středního článku nad první nápravu. Obnovou prošel i brzdný systém. Tramvaj je v současně době testována a v případě jejího úspěšného zprovoznění projdou pravděpodobně modernizací i zbývající vozy tohoto typu ev.č. 9102-9104, které jsou již několik let odstaveny ve vozovně Pankrác jako neprovozní a v současném technickém provedení nezprovoznitelné.
Od roku 2006 jsou rovněž prováděny modernizace, resp. stavby nových tramvají typu T3R.PLF (podobně jako u vozů typu T3R.PV) s použitím částečně nízkopodlažní skříně.

Poznámka: S ohledem na dlouhou životnost tramvajových vozidel lze konstatovat, že určitou formou modernizace prošlo v průběhu svého života témě každé starší vozidlo. V tomto přehledu jsou podrobněji zmiňovány především tramvajové vozy, u kterých došlo k modernizacím ve smyslu změny, která ho odlišuje od původního stavu.

© CITYBUS