PŘEDVÁDĚCÍ AUTOBUSY ZAHRANIČNÍCH VÝROBCŮ NA LINKÁCH DP PRAHA

Zpracoval: © onvo
Autoři fotografií: © Jan Arazim, Roman Vanka, Jiří Hertl, Jaroslav Veselý a onvo

Po celospolečenské ekonomicko-politické změně režimu v listopadu roku 1989 a následném otevření Československého trhu zahraničním dodavatelům, obdržel Dopravní podnik hlavního města Prahy řadu nabídek od renomovaných evropských výrobců autobusů na vyzkoušení jejich výrobků. V období zkoušek těchto prvních vozů na počátku devadesátých let se mnohdy jednalo o diametrální rozdíl oproti stávajícímu vozovému parku, ve kterém dominovaly pouze značky Karosa a Ikarus, jejichž výrobky provozované v této době spadaly koncepčně do sedmdesátých resp. šedesátých let dvacátého století. 

Zkoušená vozidla byla již tehdy většinou nízkopodlažní konstrukce; vyhovovala přísným bezpečnostním předpisům; pracoviště řidiče a interiér splňoval náročné požadavky na ergonomii; na zcela jiné úrovni byly také orientační systémy a v neposlední řadě byly předváděné autobusy podstatně ohleduplnější k životnímu prostředí než běžné typy, které o.z. Autobusy vlastnil.

Předváděné autobusy se vždy staly pro řidiče v garážích okukovaným "šperkem" a jistě mnozí tiše záviděli svým "západním" kolegům, pro které byly naopak kuriozitou některé dosluhující karosy a ikarusy, nacházející se ve velmi neutěšeném stavu. Taktéž cestující veřejnost přijala zkoušené vozy většinou pozitivně. I přes všechny klady, které autobusy oproti stávajícím typům měly se vyskytla celá řada záporů. Tím největším a nejzásadnějším byla pochopitelně vysoká pořizovací cena, nemožnost provádět ve větším rozsahu kvalifikovanou údržbu a našlo by se jistě i mnoho dalších neméně důležitých faktorů, pro které nebyl ani po úspěšném testovacím provozu podepsán kontrakt na dodávku menšího, či většího počtu vozů.

Až koncem roku 1994 zakoupil pražský Dopravní podnik nízkopodlažní autobus značky Neoplan. Původním předpokladem bylo, že Dopravní podnik bude tyto vozy licenčně montovat v areálu Ústředních dílen v Hostivaři, ale v následujícím roce došlo ke smontování pouze dvou autobusů a tím byl projekt předčasně ukončen. Vzhledem k úspěšné privatizaci státního podniku Karosa, do kterého vstoupila společnost Renault se DP po sérii zkoušek rozhodl, že zůstane věrný tuzemskému výrobci autobusů, který mezitím rozšířil svůj výrobní program o typy produkované pod taktovkou mateřské firmy z Francie. Dnes jsou tyto vozy na vysoké technické a kvalitativní úrovni.

Od prvních zkoušek zahraničních autobusů uplynulo již mnoho let, v některých případech dokonce více než deset. Dnes se již těžko posuzuje, zda byla některá rozhodnutí o osudu vozového parku pražských autobusů správná, či nikoliv. Ale představu, jaké by to asi dnes bylo se po Praze vozit například jedenáct let starými nizozemskými Den Oudsteny nebo dosti nevzhlednými autobusy Iveco, necháme na každém z Vás.

Na následujících stranách Vám tedy chceme postupně (v pravidelných aktualizacích) připomenout některé ze zkoušených autobusů, na které se mnozí z Vás jistě již dávno nepamatujete. Informace jsou mnohdy nepřesné, neúplné nebo chybějí zcela, za což se omlouváme. Ale i přesto nám přišlo zajímavé uveřejnit alespoň fotografie těchto autobusů a ukázat tak, v čem jsme mohli cestovat pražskými ulicemi.

© CITYBUS 2003-2004