V roce 1967 byl vyroben prototyp československého kloubového autobusu Karosa ŠM 16,5. Koncepce výroby navázala na standardní verzi autobusu Karosa ŠM 11, který byl vyráběn jíž od počátku šedesátých let. Počátkem roku 1968 bylo rozhodnuto o jeho zkušebním provozu v Praze. V té době bylo mnoho kapacitních autobusových linek i se svými krátkými intervaly přetíženo. Myšlenka zavedení
velkokapacitních autobusů do běžného provozu představovala určité východisko ze stále se zhoršující situace.

    Na jaře roku 1968 se tedy v pražských ulicích objevil první kloubový autobus. Jednalo se o již zmíněný prototyp autobusu Karosa ŠM 16,5 (výrobní číslo 056), který byl přidělen garáži Dejvice. Byl nasazován na linku číslo 134, která byla provozována v trase Petřiny – Vypich – Letenské náměstí – Na Františku – Náměstí Krasnoarmějců – Národní divadlo – Ostrčilovo náměstí – Náměstí Hrdinů – Budějovické náměstí – Sídliště Antala Staška. V ranní špičce pracovního dne byla linka číslo 134 prodloužena ze Sídliště Antala Staška na konečnou stanici Zelené domky. Výskyt tohoto autobusu není na jiných linkách doložen.

    Autobusu nebylo přiděleno žádné evidenční číslo a byl opatřen pouze bílozelenou státní poznávací značkou ve tvaru lichoběžníku. Pražský zkušební provoz však netrval příliš dlouho. V rámci rozhodnutí “shora“ byl autobus ještě v roce 1968 předán Dopravnímu podniku města Pardubic. Zde byl zařazen pod evidenčním číslem 1. Z inventárního stavu Dopravního podniku města Pardubic byl vyřazen až v roce 1984.

    Výroba československých kloubových autobusů se v roce 1970 úplně zastavila. Kromě “pražského“ prototypu bylo vyrobeno pouze 15 dalších kloubových autobusů Karosa ŠM 16,5 v letech 1968 –1970. Byly dodány Dopravním podnikům města Brna (4 kusy), Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem (1 kus), ČSAD Bratislava (3 kusy), ČSAD Brno (4 kusy), ČSAD České Budějovice (1 kus) a ČSAD Nitra (2 kusy).

    Až po šestnácti letech byl vyroben další prototyp českého kloubového autobusu. Jednalo se o meziměstskou verzi výrobní řady Karosa 700, konkrétně označenou typem Karosa C744. V roce 1991 začala být sériově vyráběna i městská verze typu Karosa B741, která byla ještě ve stejném roce Dopravním podnikům hlavního města Prahy dodána v počtu třech kusů.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

NÁKRES :

FOTOGRAFIE :
 

Autobus Karosa ŠM 16,5 zachycený na zaniklé konečné linky číslo 134 Sídliště Antala Staška. Autor fotografie: J. Kovář

© CITYBUS