Citybus.cz

První nízkopodlažní autobus vyjel do pražských ulic již před 20 lety

22. 03. 2012 Témata: Autobusy, DP Praha, G. Libeň, Hl. m. Praha, Česká republika

První jarní den před 20 lety, tedy 21. března 1992, se Pražanům představil vůbec poprvé v provozu autobus nízkopodlažního provedení. Jednalo se o vozidlo z produkce nizozemského výrobce autobusových karoserií firmy Den Oudsten Bussen B.V. Přesné označení typu bylo B90 / LF620 DAF, přičemž údaj za lomítkem označuje typ použitého autobusového šasi vč. hnacího agregátu od renomovaného výrobce nákladních vozidel DAF.

Autobus byl v provozu s cestujícími pouze jediný den. Vypraven byl z garáží Libeň na vložené pořadí linky č. 135 (tehdy vedené v trase Florenc – Bělocerkevská) a jízda s ním byla pro zájemce zdarma, což bylo uvedeno i pod linkovou orientací na bočním okně.
Mezi veřejností budil autobus značný zájem, zejména díky nezvyklému vzhledu a moderní koncepci, natolik odlišné od dosud provozovaných vozidel Karosa řady 700, Ikarusů 280 nebo nedávno doslouživších ŠM11.
Holandský řidič udiveným cestujícím prezentoval přednosti nízkopodlažní konstrukce, včetně naklápění vozu v zastávkách (kneeling), nebo velkoplošné orientační panely. Během testování měl autobus, bohužel, technickou závadu zadních dveří, způsobenou nevhodným chováním cestujícího. Dveře pak musely být ovládány manuálně druhým členem nizozemské posádky.

Asi nejzajímavější, i když méně známou skutečností je, že Den Oudsten nebyl pro testování v Praze vybrán náhodou. Dopravní podnik hl. m. Prahy jednal se společností Den Oudsten o vzájemné kooperaci, která měla vyústit až do fáze společné výroby kompletních autobusů této značky na půdě DP Praha. V době testování se v denním tisku objevilo několik článků o tomto zamýšleném projektu a cestujícím byly rozdávány letáky s kresbou budoucí třídveřové „pražské“ verze autobusu B90 s názvem Excellence. Z plánu založit s nizozemskou protistranou podnik na výrobu autobusů nakonec sešlo. Podobně se tak stalo o 3 roky později i s německým Neoplanem.
Praha si tak na svůj první opravdu vlastní nízkopodlažní autobus musela počkat až do konce roku 1994. Jednalo se o první z celkem třech autobusů Neoplan N4014/3.

Autobus zkoušený v Praze byl jedním ze dvou prototypů nové řady městských nízkopodlažních autobusů, která měla doplnit v tu dobu již vyráběné vysokopodlažní verze výrobkové řady se souhrnným názvem Alliance. Oba prototypy byly postaveny v průběhu roku 1991 a od pozdějších sériových vozidel se na první pohled lišily zejména neobvykle dlouhým rozvorem náprav a naopak krátkým předním převisem. Toto uspořádání umožňovalo před přední nápravou použít pouze úzké jednodílné dveře. Navíc byl zkoušený autobus dvoudveřového provedení, tak jak je na západ od našich hranic obvyklé. Pro přeplněnou pražskou hromadnou dopravu byla však tato koncepce zcela nevhodná.

Dopravnímu podniku hl. m. Prahy zapůjčil autobus v.č. 57-OD-791-0204 sice přímo výrobce, avšak v té době byl již dlouhodobě zkoušen na „domácí půdě“ ve městě Haarlem, u dopravní společnosti NZH (Noord-Zuid-Hollandse Vervoer Maatschappij). Zde byl zařazen 15.11.1991 s tovární zkušební poznávací značkou X-18-86 a nesl na sobě evidenční číslo 2069. Podle dostupných informací byl kromě Prahy testován u mnoha dopravců zejména v Holandsku, Německu, Švýcarsku, ale také ve Velké Británii.
V první polovině roku 1992 obdržel standardní nizozemskou poznávací značku VP-83-XJ, ale v Haarlemu zůstal v provozu pouze do července 1993. Poté byl výrobcem odeslán až za oceán, do kanadské firmy New Flyer Industries Limited, která byla od roku 1986 dceřinnou společností fy Den Oudsten Bussen B.V. Další osud tohoto autobusu není znám. Pokud by byl v Kanadě vůbec testován, muselo by to znamenat jeho značnou rekonstrukci s ohledem na tamní odlišné předpisy týkající se konstrukce a vybavení autobusů. V úvahu přichází také použití základu skeletu pro vývoj vlastní konstrukce nízkopodlažních autobusů New Flyer.

První sériové nízkopodlažní autobusy B90 Alliance City byly dopravcům dodány v průběhu roku 1992. V nabídce byly dvou-, i třídveřové verze poháněné motory DAF, Volvo nebo MAN. Později přibyla i kloubová varianta B93. Kromě celé řady nizozemských společností odebral větší počet vozidel B90 například řecký Ethel (Etaireia Thermikon Leoforeion) provozující autobusovou dopravu v Aténách, nebo Omnibusgesellschaft J. Hartmann GmbH z Berlína. V roce 1996 byla řada Alliance City modernizována a z typu B90 se stal B96. Ten byl vyráběn do roku 2002.

Přestože měl Den Oudsten připraveny další projekty (řadu minibusů, hybridní autobus X97 Avance atd.) byl v roce 2002 nucen, po vleklých finančních těžkostech, vyhlásit bankrot. Majetek firmy byl částečně rozprodán ve veřejné dražbě. Jednalo se například o předváděcí vozidla i o rozpracovaný prototyp zcela nové generace nízkopodlažních autobusů. Několik nedokončených karoserií typu B96 bylo prodáno do Bulharska, kde minimálně jedna byla v rámci dokončení přestavěna na kompletní trolejbus. Údržbu a servis, vč. prodeje náhradních dílů na autobusy Alliance, zajišťuje v Holandsku spol. Connexion, jeden z největších provozovatelů zbývajících Den Oudstenů. Mnoho ojetých autobusů bylo také odprodáno dále do zemí východní Evropy.