Dopravní podnik hlavního města Prahy - 30 let linky B pražského metra
06. 11. 2015 Témata: DP Praha, Metro, Česká republika
Žlutá linka pražského metra zahájila svůj provoz 2. listopadu 1985 ve stanici Náměstí Republiky. Ve svých počátcích mělo „béčko“ pouhých sedm stanic a měřilo 4,9 kilometru. Dnes je trasa se svými 24 stanicemi a více než 25,7 kilometry nejdelší v systému pražského metra. Z 24 stanic jich je 15 bezbariérových. Nejkratší mezistaniční úsek na trase B je mezi stanicemi Můstek a Národní třída – 500 m, nejdelší úsek je pak mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Radlická – 2140 m.
2. 11. 1988 zprovozněn první úsek trasy B Smíchovské nádraží – Sokolovská (dnes Florenc).
26. 10. 1988 zprovozněn druhý úsek (označený jako III.B) Smíchovské nádraží – Dukelská (dnes Nové Butovice).
22. 2. 1990 přejmenovány některé stanice metra, na provozovaných úsecích I.B a III.B se to týkalo těchto stanic: Dukelská ↔ Nové Butovice, Švermova ↔ Jinonice, Moskevská ↔ Anděl a Sokolovská ↔ Florenc.
22. 11. 1990 zprovozněn třetí úsek (označený jako II.B) ze Sokolovské na Českomoravskou.
11. 11. 1994 zprovozněn čtvrtý úsek (označený jako V.B) z Nových Butovic na Zličín, současně zprovozněno depo Zličín a spojka z trasy do depa.
8. 11. 1998 zprovozněn pátý a zatím poslední úsek (označený jako IV.B) z Českomoravské na Černý Most, a to bez stanic Kolbenova a Hloubětín.
16. 10. 1999 je otevřena stanice Hloubětín.
8. 6. 2001 je otevřena stanice Kolbenova, ta je dosud stanicí s nejmenším obratem cestujících v síti pražského metra.
30 let linky metra B - video:
Vybrané technicko-provozní údaje
Provozní délka trasy je 25,7 km a je nejdelší z linek pražského metra.
Nejkratší mezistaniční úsek na trase B je mezi stanicemi Můstek a Národní třída – 500 m, nejdelší úsek pak je mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Radlická – 2140 m.
V celkově je nejkratší úsek Muzeum – Hlavní nádraží na lince C – 425 m a nejdelší také na trase C Nádraží Holešovice – Kobylisy – 2748 m.
Nejmělčí jsou na trati B stanice ležící v úrovni terénu, nejhlouběji je uložena stanice Můstek - 40,3 m.
Jízdní doba z konečné na konečnou trvá 41 minut, nejkratší interval 140 sekund.
Vlaky metra 8171 na Smíchovském nádraží zachytil v listopadu 1985, autor: Ing. Vlastimil Pilař
autor: Ing. Vlastimil Pilař
autor: Ing. Vlastimil Pilař
Zajímavosti
Protože po zahájení provozu prvního úseku neměla trasa svoje depo, najížděly sem soupravy s depa Kačerov. Spojka mezi trasami B a C je realizována smyčkou ve stanici Florenc.
Depo Zličín bylo přes kolej, sloužící jako zkušební trať, a dále vlečkou napojeno na železniční síť do železniční stanice Praha – Zličín, z této vlečky bylo také přímé spojení do areálu bývalého zličínského areálu ČKD Tatra Smíchov/Siemens. Obě tato spojení jsou dnes již zrušena.
V době, kdy se projektoval úsek I.B, došlo k dohodě mezi ČSSR a SSSR. Současně se stanicí Moskevská (dnes Anděl) v Praze, která byla ztvárněna do podoby evokující vizuální vzhled stanic moskevského metra, byla v Moskvě 6. 11. 1985 otevřena na černé lince (někdy označovaná 9) stanice Pražskaja, která svou architekturou zase připomínala stanice v Praze na trase C. Paradoxem je, že zatímco v Praze se stanice přejmenovala, v Moskvě se jmenuje stále stejně.
Otevírání nových úseků metra přinášelo vždy rozsáhlé změny v povrchové dopravě:
V době, kdy byla trasa B projektována, byla oblast Vysočan nejvýznamnější průmyslovou oblastí Prahy, do které denně mířili tisíce dělníků a techniků. Než došlo k realizaci úseků II.B a především IV.B, zdejší továrny přestaly existovat. Protože se spěchalo s otevřením úseku na Černý Most, byl zprovozněn bez stanic Kolbenova a Hloubětín. Hloubětínská stanice, obsluhující zdejší sídliště, byla otevřena za necelý rok. Dlouho byl ale otevřený osud stanice Kolbenova, kde okolo opravdu není v současnosti téměř nic. Nakonec byla v minimalistickém vzhledu téměř tři roky po zahájení provozu na úseku IV.B dokončena i tato stanice. Ale dodnes jde o nejméně zatíženou stanici v síti metra. Snad jednou developeři využijí zdejší území po zlikvidovaných halách koncernu ČKD a stanice najde své uplatnění.
Dokumenty:
Intervaly linky B v roce 1989
Fotogalerie:
Autor: Archiv Dopravního podniku hlavního města Prahy
Autor: Citybus.cz
autor: Michal Babický: