Ikarus 280 v Praze

4148 V roce 1977 se z Maďarské lidové republiky začaly pro Dopravní podnik hlavního města Prahy dovážet kloubové autobusy typu Ikarus 280. Do této doby měl dopravce k dispozici pouze autobusy typu Karosa ŠM 11 a dožívající a koncepčně zastaralé vozy typu Škoda 706 RTO a Jelcz. Hlavním důvodem nákupu článkových vozů byla výstavba rozlehlých sídlištních celků s větší hustotou obyvatel. Velké nároky na množství přepravených osob byly kladeny na krátké časové období mezi cca 5.00 - 7.00 hod. v ranní dopravní špičce pracovních dnů, kdy většina cestujících využívala městskou hromadnou dopravu k cestám za pracovními povinnostmi. Výše uvedená skutečnost představovala pro pražský Dopravní podnik, který v této době disponoval pouze jedinou linkou metra C v trase Kačerov – Sokolovská, velký problém. Autobusy a tramvaje jezdily často přeplněny až do té míry, že již nepobíraly další cestující a dodržení jízdního řádu se na některých linkách stávalo jen "jakýmsi přáním", které často nebylo možné splnit. Z personálních i technických důvodů se také stávalo, že na pravidelné linky bylo oproti plánovanému vypravení nasazeno méně autobusů. Jako zajímavost lze uvést, že grafikony jízdních řádů byly většinou konstruovány tak, že po aktuálním zjištění možnosti vypravení autobusů se na některé linky vypravovala jen některá pořadí s cílem dosažením vyrovnaného intervalu. K přetížení městské hromadné dopravy také 4306 přispívala skutečnost, že individuální doprava byla v tehdejší Československé socialistické republice oproti západním zemím na nižší úrovni.
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se v ulicích hlavního města Prahy objevují v roce 1978 první kloubové autobusy typu Ikarus 280 s perspektivou budoucího nasazení na nejzatíženější linky městské hromadné dopravy. První dodávka těchto dvaceti autobusů označenými evidenčními čísly 4000 až 4019 byla přidělena provozovnám Klíčov, Vršovice a Kačerov. Autobusy tohoto typu byly poprvé vypraveny v pondělí dne 16. ledna 1978 na linku číslo 190 vedenou v trase Jižní Město - Na Sádce – Budějovická, která sloužila jako kapacitní napáječ linky metra C. Stejnou funkci plnila i linka číslo 206, na kterou vyjely první kloubové autobusy ve středu dne 1. února 1978. Kloubové autobusy provozovny Klíčov mohli cestující poprvé spatřit v pondělí dne 23. ledna 1978 na lince číslo 177, která spojovala Hloubětín, Harfu a Bohnice. Na tuto linku, která si zachovala část své původní trasy z Bohnic přes Prosek na Harfu, jsou kloubové autobusy nasazovány dodnes. V pondělí dne 4. prosince 1978 byly poprvé vypraveny i na linku číslo 189, která dodnes slouží jako kapacitní obsluha Krče a Lhotky. Na této lince byl realizován smíšený provoz, to znamená, že se zde vyskytovaly současně standardní i kloubové autobusy. Tento stav byl způsoben nedostatkem kloubových autobusů. 4231
Druhá dodávka těchto autobusů, označená evidenčními čísly 4020 až 4087, byla v roce 1979 přidělena provozovnám Klíčov a Kačerov. Další série byly přidělovány opět provozovnám Klíčov a Kačerov a později také nové provozovně Řepy, která zahájila svůj provoz v srpnu roku 1982. Naopak do provozovny Vršovice byly již dodávány pouze autobusy standardní délky. Autobus evidenčního čísla 4356 byl jako jediný přidělen v roce 1995 provozovně Hostivař, kam byl převeden z provozovny Kačerov.
Z technického hlediska se jednotlivé série autobusů lišily výkonem a typem motoru. Od evidenčního čísla 4403 byl do vozů standardně montován turbokompresor. Autobusy evidenčních čísel 4193, 4234, 4244 a 4001/II byly vybaveny automatickou převodovkou PRAGA s upraveným hydrodynamickým měničem. Ve druhé polovině devadesátých let autobusy evidenčních čísel 4428 a 4453 zkušebně obdržely ekologické motory Rába D-10. Vzhled autobusů zůstával od výrobce po celou dobu dodávek téměř nezměněn až na drobné úpravy, jimiž se jednotlivé série lišily. Tyto úpravy spočívaly především ve vnitřním vybavení, například v jiné úpravě kabiny řidiče, řídicího pultu, potahů sedaček, přidržovacích tyčí a krytů dveřních mechanismů. Od evidenčního čísla 4378 začal výrobce montovat na boky vozidel okrasné umělohmotné lišty, které nahradily 4573 doposud užívané hliníkové. Autobusy jednotlivých sérií byly z výroby dodávány v červené (ev.č. 4305 – 4354) a ve vínové barvě (ev.č. 4000 – 4304 a 4356 – 4593) a ty, které prošly většími opravami, dostávaly různé kombinace těchto laků. Krémovočervený lak, kterým byly po generální opravě v ČSAO Košice dříve opatřeny autobusy evidenčních čísel 4033, 4156, 4169 a 4231, také obdržel po generální opravě v Karlových Varech v roce 1995 vůz evidenčního čísla 4399.
Poslední nový autobus tohoto typu byl v roce 1991 přidělen provozovně Klíčov a označen evidenčním číslem 4593. V roce 1992 zakoupil Dopravní podnik hlavního města Prahy 18 těchto starších autobusů od Dopravního podniku města Pardubice. Vozidla různého stáří byla označena evidenčními čísly 4001/II - 4018/II. V květnu roku 1993 byla v Ústředních dílnách Dopravního podniku v Praze 10 – Hostivaři provedena střední oprava u autobusu evidenčního čísla 4296, po které obdržel spolu s novým bílým lakem i nové evidenční číslo 4019/II.
Autobus evidenčního čísla 4573 obdržel jako jediný celovozový reklamní lak. Vůz evidenčního čísla 4004/II byl po dodání provozován v krémově bílém laku, který byl pozůstatkem bývalého pardubického celovozového reklamního laku. V této barvě byl v Praze provozován po celou dobu svého působení. U některých ostatních vozů se objevily reklamní samol PZA 16-66 epící fólie menšího formátu - jako první (dokonce ze všech autobusů pražského Dopravního podniku) obdržel tento typ reklamy autobus evidenčního čísla 4539.
V průběhu své existence byl některým autobusům vyměněn vlek ze starších vyřazených vozů. Jako příklad lze uvést autobus evidenčního čísla 4300, který obdržel vlek z vozu evidenčního čísla 4367. U Dopravního podniku hlavního města Prahy nebyl oproti ostatním Dopravním podniků v Československé socialistické republice (např. Ostrava, České Budějovice, Ústí nad Labem, Košice, Prešov) nikdy v inventárním stavu meziměstský dvoudvéřový autobus typu Ikarus 280.10. Určitou zajímavostí ve vozovém parku se stal autobus evidenčního čísla 4071, který po dopravní nehodě obdržel nový vlek z meziměstského provedení, čímž vznikl třídvéřový autobus. V průběhu provozu byl však i tento vlek vyměněn a navrácen jiný z městského provedení. Přesto se původní modré meziměstské autobusy na linkách pražské městské hromadné dopravy objevily. Jednalo se například o linky číslo 157, 165, 192, 241, 243 a 244, které v určitých obdobích provozovaly jednotlivé podniky ČSAD KNV Praha.
Autobusy evidenčních čísel 4096, 4131 a 4145 byly v osmdesátých letech po vyřazení z osobní dopravy přestavěny na pojízdné jíd 4015 elny. Z inventárního stavu vyřazované autobusy byly v osmdesátých letech minulého století převážně likvidovány šrotem. Po změně politickoekonomických poměrů, zejména ve druhé polovině devadesátých let, začal Dopravní podnik hlavního města Prahy vyřazené vozy ve větší míře nabízet k prodeji. Převážná část zájemců pocházela ze zemí bývalé Rady vzájemné a hospodářské pomoci (RVHP), především z nově vzniklé Ukrajiny a nově vzniklých zemí bývalého Svazu sovětských socialistických republik.
Ve středu dne 1. ledna 1992 nasadil pražský Dopravní podnik do provozu první kloubový autobus typu Karosa B741, evidenčního čísla 6001, který byl vypraven na linku číslo 141. Jednalo se o teprve druhý typ kloubového autobusu české výroby nasazeného na pražské linky. V roce 1968 byl v provozovně Dejvice zkoušen autobus typu Karosa ŠM 16,5. Vzhledem k plánovanému rozdělení výroby v rámci RVHP k jeho sériové výrobě nikdy nedošlo. Počínaje tímto obdobím se začal postupně snižovat počet vypravovaných autobusů typu Ikarus 280, které nahrazovaly nové české kloubové autobusy. Po autobusech typu Karosa B741 byly do Prahy později, ještě v době provozu autobusů typu Ikarus 280, dodávány modifikované verze Karosa B941 a B941E. Osud autobusů typu Ikarus 280 pražského Dopravního podniku se naplnil ve čtvrtek 1. července 1999, kdy byly čtyři autobusy tohoto typu (evidenčních čísel 4469, 4470, 4569 a 4577) n 4548 aposledy vypraveny z provozovny Kačerov na linku číslo 215 vedenou v trase Kačerov - Nemocnice Krč - Sídliště Libuš. Na sedmé pořadí byl nejprve, kvůli závadě vozu evidenčního čísla 4577, nasazen autobus evidenčního čísla 4469. K výměně vozidel došlo v 6.50 hodin. Provoz slavnostně zakončil právě autobus evidenčního čísla 4577, který poslední pravidelní cestující ve výstupní zastávce v autobusovém obratišti Kačerov opustili přesně v 8.46 hodin. V předchozích dnech se posledním pravidelně vypraveným autobusem z provozovny Klíčov stal vůz evidenčního čísla 4588, který byl dne 29. června 1999 vypraven na noční linku číslo 505. Poslední autobus z provozovny Řepy (evidenční číslo 4544) byl dne 30. června 1999 vypraven na sedmé pořadí linky číslo 253, kam byl od 11.45 hodin nasazen za porouchaný autobus typu Karosa B941. Řidič, který paradoxně obsluhoval tento typ vozidla poprvé v životě, se z této linky podle jízdního řádu do provozovny navrátil až v 0.55 hodin následujícího dne.
Během druhého pololetí roku 1999 a v roce 2000 byla postupně prodávána část těchto zbývajících autobusů do svých nových působišť, kterým byly většinou země bývalého Svazu sovětských socialistických republik. Na autobusech byly prováděny opravy drobného charakteru, výměny plechů a přelakování nejen v jednotlivých provozovnách ale i v DO 4382 Z Hostivař. Některé z nich však byly pro svůj špatný technický stav likvidovány šrotem.
V muzeu Dopravního podniku hlavního města Prahy, v Praze 6 - Střešovicích, je uchován autobus evidenčního čísla 4382, který zastupuje celou tuto typovou řadu.
Maďarské autobusy výše zmiňovaného typu převládaly v kapacitní přepravě osob v osmdesátých a devadesátých let. V inventárním stavu pražského Dopravního podniku bylo celkem 612 těchto autobusů, z toho 594 vozů bylo dodáno jako nových. V různých obdobích se v pravidelném provozu vyskytovaly na linkách číslo 106, 109, 114, 119, 122, 126, 127, 128, 136, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 152, 153, 155, 156, 157, 159, 164, 165, 169, 174, 175, 177, 178, 180, 182, 183, 184, 187, 189, 190, 192, 194, 196, 198, 199, 200, 203, 204, 205, 206, 208, 210, 211, 212, 213, 215, 217, 224, 233, 235, 239, 241, 242, 243, 244, 245, 250, 252, 253, 260, 261, 271, 274, 276, 277, 403, 411, 415, 457 a 505. Vozové jízdní řády linek, na které byly tyto autobusy plánovaně nasazovány, byly v záhlaví do dodání prvních kloubových autobusů typu Karosa vždy označeny slovem „IKARUS“.
Jejich burácivý zvuk při stoupání na prosecké estakádě či na Barrandov i „spanilé“ jízdy noční Prahou na lince jistě ještě dlouho zůstanou v našich myslích...

Při sestavování informací o typech autobusů bylo využito těchto pramenů:
- Fojtík, Linert, Prošek: Pražská městská doprava 1974 - 1985
- Čech, Fojtík, Prošek: Pražská městská doprava 1986 - 1990
- interní materiály Dopravního podniku hl. m. Prahy (evidence autobusů)